MYŠLENKY,  VZPOMÍNKY A ŽIVOT

ŽiVOT

Není to tak dávno, co jsem si psala s kamarádkou Hankou. Občas si napíšeme a je fajn mít někoho, kdo si vzpomene jen tak a napíše. Letos v lednu mi napsala jednu větu “Hele, ale, kdo si počká…..” A já nechápala jak to myslí. Pořád jsem nad tím přemýšlela. Měla jsem na ní plno otázek jak to myslela ale ani jednu jsem jí nepoložila.. Já bych počkala, čekala bych klidně i roky jen kdybych věděla, že on to má stejně.. Jenže já ho pořád tak moc milovala a nedokázala jsem si život bez něj představit a ona mi na to odpověděla jednou prostou větou “Neřeš to, žij tedy a teď” a měla pravdu.. Nejde žít bez člověka kterého miluješ, ale ještě víc nejde žít pokud nemáš srovnaný svůj život a mě došlo, že nejdříve musím dát dohromady sebe a teprve potom mohu řešit něco dalšího. Postupem času jsem udělala ještě několik přešlapů a nepříjemných věcí, ale teď v poslední době se začínám zase více cítit ve své kůži. Pracuji na sobě, jde mí to si myslím.. Na sebe jsem byla vždy největší kritik.. Neříkám, že je to ideální, ale je to lepší a lepší.. Jen je jedna věc, která se nezměnila a nejspíš se jen tak nezmění. Pořád ho ……!

Nejradši bych mu napsala ať přijede dnes (dneska má totiž svátek) na roh Biskupovi a Strážní, že tam na něj budu v 19 hodin čekat a projdeme se po parku. Jen tak, bez vysvětlování, bez výčitek.. Ale vím, že by stejně nepřijel. Už jednou se odmítl sejít a pro mě to nebylo jednoduché. Nemá smysl mu psát a očekávat odmítnutí..Už bych nesnesla další odmítnutí..  i když bych ho ráda viděla a zeptala se ho jak se má.. Jak se mají děti.. Prostě si jen tak povídala o životě. Vyprávěla bych mu jak se mam já, co se změnilo u Nás v práci a o Fatimě.. Jen si to představím a je mi příjemně.. Škoda, že to jsou jen představy ale život jde dál a já musím také.. 

Musel by napsat on, ale to se nestane.. On už šel dál.. 

Tenhle víkend jede naše parta na vodu, já nejedu. Chvíli jsem si říkala jestli jsem neudělala blbost když jsem to odmítla, ale nějak na to nemam myšlenky, neužila bych si to tak jedu jinam.. Pojedeme s Fatimou na víkend pryč a moc se na to těším.. Konečně do přírody… Chybí mi to toulání.. Po lesích, v přírodě, posezení u ohně a povídání si dlouho do noci.. Těším se… Jsem zvědavá kolik bude mít Fatima klepeťáků.. Já zatím letos neměla ani jedno ale ona už dvě.. Potvory!

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *