ŠÁRKA DIVOKÁ
Dnešní den nezačal zrovna nejlépe a mě bylo opravdu hodně smutno. Stýskalo se mi a dokonce nějaká ta slza ukápla. Plus k tomu po mě chtěla máma ať zajedu za babičkou, ale já v tomhle rozpoložení prostě nemohla. Takže se na mě naštvala a položila mi telefon. Škoda, že někteří lidé nejsou schopni se víc zajímat o lidi okolo sebe i když zase je pravda, že toho má sama dost kvůli babičce..
Jelikož jsem usoudila, že ten krásný den nemůžu strávit celý den na posteli zíráním z okna, tak jsem se hecla, převlékla se a vyrazila s Krakenem na procházku. Původně jsem si říkala, že to bude tak na hodinku nebo dvě procházky v Šárce, ale tak nějak se mi tam zalíbilo a já z toho klidu nechtěla pryč.. Začalo to vstupem, kde bylo celkem dost lidí, ale já jsem takticky zahnula na jednu cestu, nebyl zrovna med vylézt nahoru, ale ten výhled stál za to.. Božínku to byla nádhera. Kdyby mě ten pes nechal, tak tam sedíme daleko déle ale ona prostě nedokáže sedět na místě.. Takže jsem po 10 minutách a věčného kňourání vzdala kochání a šlo se dál.. A musím říci, že to byl nejlepší nápad, který jsem mohla v tu chvíli udělat. Šla jsem cestou u které jsem vůbec netušila kam vede ale vlastně mi to bylo úplně jedno, prostě jsem šla a Kraken nadšeně lítala za mnou. Takhle klidná jsem už dlouho nebyla. Ta pohoda, ten klídek to bylo naprosto vynikající. Ta vůně přírody, toho lesa a těch stromů.. Prostě nádhera..
Ta vůně lesa mi chybí…
Při procházce jsme slovily pár keší a musím uznat, že snad konečně Kraken pochopil, že když se „loví“, tak se neběhá všude okolo ale sedí na místě a čeká až panička najde to co hledá.. Teda pokud panička nelítá z místa na místo a nemůže to najít což se dneska u jedné dělo.. No nikdo nejsme dokonalý že? Naštěstí u těch dalších keší byla v pohodě. Lehce dostala doporučení na „sedni“ a potom už vždy čekala… 😀
Ulovily jsme celkem dost keší a já spokojeně šla dál.. Jelikož už začínalo být pozdější odpoledne a lov byl úspěšný, tak jsem koukla na poslední zakončující kešku a šlo se pro ní.. Naše byla na Červeném vrchu. Měla jsem chuť jít dál a projít se ještě po 6tce, ale nechtěla jsem dorazit moc pozdě domů a Kraken už byla po tom 5 hodinovém lítání značně vyřízená, takže se šlo na tramvaj a jelo se domů.
Na to, jak dnešní den začal, tak krásně skončil.. Já ležím spokojeně na posteli a sepisuju tyhle řádky. Jsem příjemně unavená a těším se na další výlety.. Už teď vymýšlím kam pojedeme příště, ale příště chci někam dál.. Někam kde je mi fajn. Musím něco vymyslet..
Kam pojedeme příště?
