VZPOMÍNKY A ŽIVOT

A BYLA SVATBA…

Na tenhle den jsem se těšila už tak strašně dlouho.. Vlastně od té doby, co mi to Týnka prozradila nebo spíš já uhodla.. V ten okamžik mi vyskočilo „sakra co na sebe, nechci nic extra“ taková nejsem… Ale věděla jsem, že chci něco zajímavého a u šatů, co jsem si vybrala mě naprosto odrovnala barva.. Zelenou mam ráda a tuhle tmavou zbožňuju.. Takže jsem riskla to, že objednávám přes net.. A musím říci, že když jsem je vyzkoušela poprvé, tak jsem z nich měla zvláštní pocit.. Strašně se mi líbily ale já jsem se v nim sama sobě nelíbila a já vím, čím to bylo.. V březnu když jsem je kupovala, tak jsem měla možná tak 60 kilo a tajně doufala, že naberu než bude svatba.. Naštěstí se mi to podařilo.. Jsem za to tak ráda ale víc nabírat už nechci 😀

Musím říci, že od toho ledna/února teď už nevím přesně kdy to bylo, to tak tak strašně uteklo.. Každou chvílí jsem řešily jak to uděláme, jak by se jí to líbilo.. No každá hodila nějaký svoje nápady a nakonec si myslím, že se to vymyslelo velmi dobře.. V pátek jsem lehce cestovala abych vyzvedla vše na dekorace a v klidu jsme mohly začít připravovat aranžmá a kytice.. Týnce jsem zakázala cokoliv dělat ale svatebku si chtěla uvázat sama, tak jsme udělaly zbytek.. To jsem jestě byla celkem v klidu.. Vše jsme s Míšou stihly jak jsem chtěla. Já vzala auto a odvezla psa k bráchovi na hlídání.. V hlavě počítala v kolik budeme muset vstávat abychom vše stihly dle plánu až se mi z toho protočily panenky.. No fuj! Připravila jsem nám svačinu/snídaní s sebou a čekala než ke mě dorazí Míša a půjdeme spát..

BUDÍK NA 3:33…

No moc se mi nechtělo vstávat.. Necítila jsem se nějak unavená ale nastalo to, čeho jsem se bála.. Byla jsem nervózní jako blázen.. V hlavě mi pořád létalo jak/co/kdo apod… no prostě co všechno musíme.. kde v kolik musíme být.. co do restaurace.. co na obřadní místo.. No nebylo toho moc ale strašně mi na tom záleželo a proto jsem z toho byla tako moc nervózní.. Seznam jsem si četla snad 7krát a kontrolovala pořád dokola… Máme vše a jedeme do Plzně.. Odjezd od krámku v 6:00!!!

Večer mi volala Týnka, že nám to počasí trochu komplikuje plány a hostinu jsme radši přesunuli po konzultaci dovnitř a dobře jsme udělali.. Takže většina plánů byla vlastně úplně jinak, ale to bych nebyla já abych neuklidnila nevěstu a přesvědčila jí, že to takhle bude lepší a že to zvládneme úplně v pohodě.. Jsme přece holky šikovný a poradíme si.. Nakonec jsme ještě vyzvedávaly nějaké věci u Týnky doma a jely směr restaurace.. Příjezd 7:30 k restauraci.. Jelikož bylo takhle brzo, tak ještě nebyl založený ani stůl a ani sezení ještě nebylo upravené.. No a o venkovním sezení ani nemluvím.. Ale s pani jsem prošla co bylo potřeba, domluvila vše a předělali co jsem chtěla.. Upravily jsme počet hostů u hostiny, poupravily stůl a začalo se dekorovat.. Pani byla super, strašně dobře se mi s ní mluvilo a cokoliv řešilo..

9:17 příjezd k Týnce na barák.. Naložení všech věcí co budeme potřebovat na dekorování obřadního místa, pozdravení nevěsty během příprav. Rychlá výměna oblečení a hurá do Meditační zahrady s památníkem obětem zla.. Lehce před 10 bylo vše vyložené a já letěla odparkovat auto.. Sakra já měla nervy..

V 11 začíná obřad.. To stihneme!! Musíme!!!!

Musím přiznat, že jsem nečekala, že takhle rychle dokážu nadekorovat obřadní místo a že si to všechno dokážu takhle krásně naplánovat aby vše navazovalo.. Byla to bomba.. Všechno do sebe zapadalo.. Zlaté stolečky, velké krásné latnaté hortenzie, kapradí, orchideje, stojany na svíčky, zelené polštáře na sezení, kůže položená před obřadním stolkem, bistro stolek.. no prostě to bylo celkově božííí.. Já byla nervama v háji.. Začínali chodit hosté ale všichni chválili jak to vypadá..Uff

Vše připravené a může se začít!!! Mezitím mi přijela nevěsta a proklouzla zadní částí zahrady na určené místo.. Prohodily jsme pár slov, já šla usadit hosty a mohlo se začít.. Začala hrát hudba a mě tak strašně začalo bušit srdce…

Ona byla tak krásná, on dojatý a tatínek plakal když vedl nevěstu k oltáři.. Jde snad něco víc?

Bylo to tak krásné.. Vůbec mi už nevadilo, že nám vítr rozfoukal připravené skleničky na přípitek nebo, že jim spadla kvůli větru jedna hortenzie.. Evelínka rychle zakročila a hortenzii opravila..

ŘEKLI SI ANO..

Šlo se na společné focení a byla to sranda.. Já zamyšleně koukala okolo sebe.. Bylo to tak krásné, že se tomu nedalo ani věřit.. Ale byla to skutečnost, nebyl to sen.. Fotilo se a fotilo.. Volala jsem do restaurace, že za chvíli vyjedou svatebčané na hostinu a těšila se, že až to poklidíme, tak si konečně trochu odfrknu, ale to bych nebyla já abych nevymyslela zase nějakou specialitku.. Přijely jsme k baráčku, vyložily jsme věci, něco konečně trochu v klidu pojedly a šly dát sprchu. Udělala jsem nám kafíčko a v tom mě napadla jedna výborná věc.. Rychle jsem dala sprchu a šla prozkoumat ložnici.. Ano ložnici Homolků.. Byla jsem tak drzá, že jsem si tam prostě vlezla.. Rychle jsme zajely do krámu, koupila jsem růže a jelo se zpátky udělat překvapeníčko.. Velké srdce z růží.. Když jsem to s Míšou připravovaly, tak jsem si dělala srandu, že náš Týnka zabije, že tam budou mít pěkné bordel.. ale tím jsem ještě nekončila… Ještě jsem nechala Míšu vysypat cestu od vchodových dveří k ložnici kvítky a poupátky růží… teprve teď náš zabije 😀

Jelo se do restaurace na večerní raut a posezení s přáteli.. Dost lidí jsem tam už znala ale poznala i mnoho dalších.. Hlavně teda Homolkovic sousedy.. Moc fajn lidi.. Já ti nevím proč si víc rozumím se staršími lidmi než jsem já.. Já si s vrstevníky moc nerozumím no.. A začala párty.. Přišel novomanželský tanec a já byla zase celá dojatá a zamyslela se „taky tohle někdy zažiju? otevřu se někomu? budu zase milovat?“ ale usoudila jsem, že mi teď ta samota asi i vyhovuje.. Možná až moc.. Akorát budu mít potom zase problém abych nebyla opět tak moc soběstačná a dovolila aby se o mě někdo staral/postaral..

Začalo se tancovat.. No řekla bych, že jsme protancovali střevíce… Dlouho se tancovalo, potom i odpočívalo a jedlo.. Vyfotilo se pár fotek Instaxem, napsalo pár vzkazů.. No prostě si to mega užívali.. Všichni!!

Asi mi lehce hráblo a to jsem nic nepila.. Jen vodu 😀

Takhle jsem se dlouho nebavila… Asi mi definitivně hráblo ale bylo to skvělé… Tolika jsem se dlouho nenasmála.. Večer pokračoval stále ve skvělé atmosféře.. Pomalu odcházeli hosté až nás tam moc nezůstalo, tak se zavelel konec.. Pomohly jsme odnést dary, oblek ženicha a další věci do auta.. Odvezly jsme Bohunku do hotelu a jely směr Praha.. Možná překvapení, ale nespaly jsme tam.. Já měla na dnešek nějaké plány, takže jsem kvůli tomu jela dom. Ale to bych nebyla já aby se mi ty plány zase nezměnily… Příjezd do Prahy v brzkých hodinách.. Unavená, hodně unavená ale naprosto spokojená jsem dala sprchu a zalezla do postele..

Musím zhodnotit, že se den velmi podařil a vše se v něm stalo jak mělo.. V tento den jsme zažili zamračeno, vyjasnění, vítr, slunce, vedro, krápání, slejvák jako prase, ukončení deště a dokonce jsme sledovali krásné hvězdy na nebi.. Bylo to nádherné a já jsem strašně ráda, že jsem mohla být součástí toho jejich dne..

DĚKUJI!

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *